Region Letovicka a Kunštátska je oblast unikátní složením geologického podloží. Na malém území se zde setkává několik výrazných útvarů, z nichž každý má původ v jiném geologickém věku. Vedle sebe se zde nachází okraj České křídové pánve, Blanenský prolom, Boskovická brázda a Letovické krystalinikum.
Česká křídová pánev je výrazný geologický útvar na území České republiky, který vznikal v poslední periodě Mezozoika (dříve Druhohor, nebo Terciéru) Křídě. Tento křídový útvar vznikal přibližně 74 milionů let, v době 140 až 66 mil před současností, ukládáním sedimentů v mělkých teplých mořích a je místy až půl kilometru mocný. Kromě keramických surovin obsahuje ložiska opuky různé kvality, která se ve zdejším kraji používala jako stavební materiál. Do oblasti Letovicka zasahuje od severozápadu a končí v trojúhelníku Lazinov, Meziříčko, Chrastová.
Blanenský prolom je další zajímavý útvar v blízkosti Letovic. Pochází také z křídové periody, ale jen z její svrchní části. Jsou to původem sedimenty sladkovodní i mořské vyplňující tektonickou sníženinu. Tento útvar prodělal do současnosti značnou erozi a zbývá z něj jen torzo. V tom, co zůstalo do současnosti, se nachází vápnité jílovce a slínovce (opuky), pískovce, jílovce a zajímavé produkty druhotného zvětrávání používané při vytváření keramiky, většinou v malých ložiscích. Blanenský prolom začíná u Blanska a směřuje zhruba k severozápadu ve směru Velký chlum, Malý chlum, Voděrady, Kunštát, Vřesice.
V závětří kopců jsou na četných místech uloženy v malých akumulacích kvartérní spraše, které jsou vedle výroby cihel vhodné na výrobu hliněných glazur. Řeklo by se, že navátá hlína bude mít uniformní složení, ale není tomu tak. Každé ložisko spraše je trochu jiné, což je výborná vlastnost pro výrobu keramiky. Je tím dána určitá rozmanitost ve vzhledu hliněných glazur. Největší ložisko spraše v oblasti Letovic se nachází v Třebětíně, kde byla v minulosti cihelna. Vůbec největší ložisko spraše v širším regionu se nachází v Boskovicích v oblasti průmyslové zóny a nemocnice.
Další, velmi zajímavý geologický útvar, který se v oblasti nachází je Boskovická brázda. Jedná se tektonický prolom značného stáří, možná až 1 miliardu let. Nejbouřlivější vývoj prodělala při variské orogenezi. Je to asi 90 km dlouhá struktura, až 2 km hluboká. Z hlediska výroby keramiky v regionu je významná její nejsvrchnější část. Na samém povrchu se nachází četné spraše, těsně pod povrchem rozmanité vápnité slíny. Ty se tady uložily při poslední mořské trangresi na našem území v Miocenu asi před 8 miliony let. Jsou velmi zajímavé pro výrobu hliněných glazur světlých přírodních tónů a originálního vzhledu.
Na území Letovic se nachází soutok dvou řek - Svitavy a Křetínky, jejichž nivy a místy zachovalé starší terasy nabízí také zajímavé suroviny k výrobě keramických povrchů. Celá oblast je protkaná dalšími malými vodními toky, které ve svých nivách kumulují uloženiny jílovitého charakteru, velmi rozmanitého složení, podle substrátu, na kterém vznikají. Region je tedy velmi bohatý na nejrůznější druhy jílů a hlín vhodných k vytváření keramického a uměleckého zboží. V oblasti se nacházejí: jílovce, železité jíly, prachovce, pískovce křemenné, jílovité, glaukonitické, slepence, písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment, sprašová hlína, pískovce vápnito-jílovité, vápnité slíny, glaukonitické, místy s rohovci apod. Vzhledem k této skutečnosti se keramika v regionu vyráběla od nepaměti v četném množství a rozmanitosti.