Historie našeho studentského parlamentu je již poměrně dlouhá. Studenti se ve školním parlamentu sdružují, pomáhají řešit problémy studentů, připravují podněty k řešení a v neposlední řadě také pomáháme našim spoluobčanům, kteří si pomoc bezesporu zaslouží. Každá třída má své zástupce ve školním parlamentu a z jejich středu se volí předseda, místopředseda a zapisovatel, kteří reprezentují studenty navenek.
Níže přikládáme přehled několika akcí, které jsme v nedávné době pořádali.
Den proti rakovině – v minulém školním roce jsme se připojili k celorepublikovému dnu proti rakovině, nad nímž převzal záštitu i pan náměstek hejtmana. Členové studentského parlamentu prodávali žlutá kvítka – symbol boje proti rakovině. Mezi občany Letovic jsme měli podporu a dost lidí si kvítek zakoupilo, aby tím podpořili boj proti rakovině. V této věci bychom pokračovali i v dalších letech.
Sběr plastových víček - od ledna roku 2013 jsme začali sbírat víčka od plastových lahví. Jedná se o to, že tento materiál se prodá a výtěžkem se pokryje léčba postižené holčičky z Prostějova. Na obou budovách byly instalovány nádoby na sběr těchto víček a jsem velice rád, že již po několika dnech v nádobách byla víčka, protože našim učitelům ani studentům není lhostejný osud lidí se zdravotním postižením a společně jsme připraveni těmto lidem maximálně pomoci a ulehčit jim alespoň částečně jejich již tak dost těžký a náročný život.
Sir Nicholas Winton laureátem Nobelovy ceny!
V nedávné době se v naší škole konal sběr podpisů pro petici žádající Nobelovu cenu pro Sira Nicholase Wintona, který během 2. světové války zachránil téměř tisíc židovských dětí před jistou smrtí. Stejně jako autoři této petice, tak i my jsme hluboce přesvědčeni, že tento hrdinský čin si zaslouží ocenění a svět by si měl těchto hrdinů vážit a nezapomínat na ně.
Překvapila mne však skutečnost, že někteří studenti neměli ani ponětí o tom, kdo to Sir Nicholas Winton vůbec je a jaký hrdinský čin vykonal. Jsem přesvědčen, že tyto hrdiny je třeba si připomínat a dbát zachování jejich odkazu k nám. Jejich činy bychom měli mít stále v živé paměti – vždyť slova klasika říkají jednoznačně, že ten kdo nezná svou historii, je nucen si ji zopakovat – a to by byla jistě děsivá představa.
Pavel Horáček – předseda Š. P. S.