Jak to všechno začalo
V roce 1900 vznikla v Letovicích Letovická továrna na šamotová kamna a keramiku, společnost s ručením omezeným, která funguje dodnes.
Zakladatelem firmy byl profesor brněnského gymnázia František Dvorský. Ten ji spolu s několika společníky založil v roce 1900. O pár let později podnik zapsali jako Letovickou továrnu na šamotová kamna a keramiku, společnost s ručením omezeným.
Na počátku stály v továrně čtyři pece, které sloužily k vypalování výrobků. V továrně začali s výrobou kachlů na stavbu kamen a kuchyňských sporáků. Než se firma rozjela, pracovalo v ní třicet zaměstnanců.
V té době se o vedení celého závodu staral František Pexider. Zkušený pracovník přišel ze známé keramičky v Laufu u Norimberku. Firmě se dařilo, v dobách největšího rozkvětu v ní pracovalo kolem dvě stě padesáti dělníků. Podnik majitelé postupně zvětšovali. Deset let po jeho založení postavili čtyřpodlažní výrobní budovu. Letovická továrna na šamotová kamna a keramiku patřila v té době k největším podobného typu v bývalém Rakousku. Po pádu rakouské monarchie ztratila však firma své největší odbytiště a mnoho zaměstnanců podnik opustilo.
I když k úspěchu keramičky přispěla velkou měrou právě přítomnost Františka Pexidera, ve dvacátých letech 20. století Pexider ve firmě skončil. Nepohodl se s členy společnosti a odešel si založit vlastní firmu, známou pod jménem F. Pexider a spol.
Vznik akciovky
O rok později, v roce 1926, majitelé změnili typ společnosti na akciovou. Dali jí název Letokamna, první letovická továrna na šamotová kamna a keramiku v Brně. Do obchodního rejstříku akciovku Letokamna zapsali o čtyři roky později.
Původní kapitál společnosti byl šest set tisíc korun. Po čase jej majitelé navýšili vydáním nových akcií na necelé dva miliony a rozdělili do čtyř a půl tisíce akcií. Továrna v té době sídlila v Brně, ale výroba i kanceláře byly v Letovicích.
Osudy továrny od 2. světové války do současnosti
Výrobě kachlů se nevyhnula celosvětová krize na přelomu dvacátých a třicátých let. O několik let později se podniku zase začalo dařit, ale vzestup netrval dlouho. Přerušila jej druhá světová válka. Ve čtyřicátých letech říšský protektor nařídil zastavit v továrně výrobu. Nadále tam však vyráběli kalofery, malá zákopová kamna pro vojenské účely.
Po válce podnik znárodnili a začlenili pod Moravské kaolinové a hlinné závody v Blansku. Později závod přejmenovali na Moravské keramické závody se sídlem v Rájci.
V továrně pak pracovníci začali vyrábět především komínové vložky, různé typy kachlí a kachlových říms či mazadla pro tlakové lití.
V současnosti obliba kachlů trvá. Podnik funguje pod názvem Keramika Letovice a stále vyrábí kachle a doplňky pro kamna i komíny.
Zdroj:
ŽANETA ONDROUŠKOVÁ: https://blanensky.denik.cz/serialy/kachle-z-letovic-slavi-sto-jedenact-let20111004.html